Po dlouhé době a v pozdní hodině vypaluju tento článek, protože mám holt psavou. Teď k těm důvodům, proč rád zdražuju:
1. Vydělám více za stejně času. To zní dobře. Samozřejmě pokud někdo neskončí. Pokud ano, tak můžu vydělat stejně za méně času. To je vlastně ještě lepší!
2. Zjistil jsem, že mám rád vyjednávání. Jsem vyjednavač amatér, ale zjistil jsem, že i se základními technikami je možné dojít daleko. Barter, slučování skupin, více domácích úkolů… cest je mnoho.
3. Nabízet studentům různé alternativy a povzbudit je k samostudiu lze nejlépe v době, kdy zvyšuji cenu. Je příliš snadné spadnout do rutiny, jen automaticky platit faktury a těšit se na nějaké „anglické povídání“. Nutím lidi přemýšlet o jejich čase a penězích, jestli vůbec je pro ně angličtina stále priorita. Někdy zjistí, že není. Nikdo s vážným zájmem o studium angličtiny neskončil navždy proto, že nenašel pár stovek na měsíc navíc.
4. Budoucí cílovka si mě může vybrat právě proto, že mám profesionální ceny. Pár studentů mi to už řeklo. Paní s dvaceti lety praxe může učit za tři stovky. Jestli jí to funguje a má spokojené studenty, kdo jí může soudit. Já můžu učit za dvojnásobek; funguje mi to taky a mám taky spokojené studenty. Mám jen X hodin času, které můžu věnovat práci a nemůžu tu být pro všechny.
5. Vyšší ceny obvykle znamenají vyšší kvalitu. A jak jsem již psal minule, i „beznákladoví“ počítačoví OSVČ potřebují překvapivě vysokou hodinovku, aby dosáhli finanční úrovně středového zaměstnance v ČR. Jakožto OSVČ nejsem blázen a nezvyšuji ceny jen tak z trucu. Musím brát v úvahu i konkurenci a jiné alternativy. Na druhou stranu postupem času sbírám různé zkušenosti a fígly, jak udělat své hodiny ještě zábavnější i praktičtější a doopravdy mám zájem na tom, aby studenti anglicky uměli 🙂
Jak to máte se zdražováním Vy? Strach, nadšení nebo snad obojí?